Mizong Quan, část I.

Pozn.: K přehrání filmových ukázek je třeba mít nainstalován Flash player, který záskáte ze stránek společnosti Adobe.

Bohatá historie, tvořená osobitými lidmi

Specifické charaktery osobností z čínských tradic a legend psaly historii bojových umění v Číně po více než 2000 let. Například cvičenci Mizong Quan (Mízōngquán), jednoho z hlavních stylů tradičních bojových umění, mohou spolehlivě sledovat svoji linii do provincie Shandong v 18. století k osobnosti jménem Sun Tong. Ovšem podle legendy má Mizong Quan původ v dynastii Tang (618 – 970 n.l.), kdy vznikl díky pozorování mnicha jménem Jin Naluo.

Z historických a lingvistických důvodů (viz dále) byl tento styl v průběhu let znám pod různými jmény a proto se ti, kteří pátrají v jeho historii, mohou snadno ztratit. Mimo názvu Mizong Quan 迷蹤拳, který můžeme přeložit jako Ztracená stopa nebo Boxing Tajné sekty, jsou zde i názvy Yangqing Quan (Yan Chingův Boxing), Mizong Yi 迷蹤藝 (Umění Tajné sekty) a Nizong Quan (Styl divokého zvířete).

Šaolinský mnich, gibboni a psanci

Jin Naluo je pravděpodobně prvním zaznamenaným cvičencem Mizong Quan. Legenda praví, že během svého putování viděl Jin gibbony, jak se honí a bojují spolu podél horské stezky. Všiml si, že ani při těch nejdivočejším střetech nebyli útočící gibboni v tenzi, ale vždy reagovali rychle a pružně. Jeden z nich, který vypadal mnohem starší než ostatní, se pohyboval s obzvláště velkou grácií, silou a pružností. Vzhledem k tomu, že Jin byl zkušeným znalcem bojových umění, inspirovali ho pohyby opic natolik, že se je rozhodl začlenit do svého vlastního systému boje. Podle této legendy nazval nový styl Nizong Quan, tedy “styl divokého zvířete”. Cvičenci tohoto stylu tvrdí, že z Nizong se stal Mizong díky tomu, že znak Ni je v Pekingu vyslovován jako Mi.

Další osobnost pochází z období dynastie Sung (960 – 1270 n.l.) a je to Lu Junyi 盧俊義, jeden ze 108 hrdinů zachycených v románu Psanci z mokřin (Shuǐhǔ Zhuàn, 水滸傳). Lu údajně vyvinul nový styl boje, který spojoval techniky Šaolinu a neigong (vnitřní cvičení pro kultivaci energie Qi). Během svého pobytu v šaolinském klášteře se stal Lu známým díky neustálému testování svých bojových technik proti různým vyzyvatelům.

Mnoho lidí za ním přicházelo, aby se od něj učili, ale on všechny odmítal s tím, že nemá o studenty zájem. Mladý muž jménem Yan Qing se doslechl o Lu Junyiho impozantních dovednostech a rozhodl se přijmout práci jako sluha v jeho domě, aby se k němu dostal blíž. Poté, co potají sledoval jeho cvičení, mohl pilně napodobovat pohyby, aby vylepšil své vlastní techniky. Když Lu odhalil jeho trik, místo aby se rozzlobil, uznal nepopiratelný mladíkův talent a přijal ho za žáka.

Posléze, jakožto oběti nespravedlnosti úředníků, oba utekli do hor, ovládaných psanci a stali se významnými osobnostmi legend. Yan Qing se zde naučil kompletní systém od Lua a stal se i odpovědným za jeho další předávání. Postupně získal vlastní skupinu studentů, kteří nejdříve styl pojmenovali Yanqing Quan na počest svého učitele. Ovšem záhy si uvědomili, že tento název je nebezpečný pro jejich učitele, který se stále skrýval před zákonem. Proto, aby zaručili jeho inkognito, přejmenovali styl a Mizong Quan (Styl Tajné sekty), aby uctili jeho kořeny v Šaolinském klášteře.

Podle jiné verze této historky byl styl nazván mírně jinak – Mizong Yi (Umění ztracené stopy), protože, když byl Yan Qing na útěku před zákonem, jednou se mu povedlo vládní jednotky, které ho chtěli zajmout v jeho horském úkrytu, přelstít tím, že je zavedl do bludiště falešných stezek a potom se sám vrátil ve svých stopách do bezpečí.

Hrdina nové doby Sun Tong

V pozdější době, přesněji v 18. století popularizoval tento styl muž jménem Sun Tong 孙通. Ten se narodil v provincii Shandong v roce 1722 a učil se bojová umění od muže jménem Zhang a později 10 let piloval své znalosti v Šaolinském klášteře. Poté, co klášter opustil, cestoval napříč Čínou, vyučoval bojová umění v provincii Hebei a nakonec se zde usadil v Cangzhou, hlavní stanici na cestě do Pekingu, pokud cestující přicházeli z východu nebo jihu. Mimo znalosti šaolinského systému byl Sun Tong expertem i na Qin Na (umění pák), Dian Mai (útoky na vitální body), Bagua (Osm trigramů) a používání klasických zbraní.

Podle jedné dochované historky se Sun utkal s jedním mnichem, který přišel z posvátné hory Wutai, aby vyzkoušel jeho schopnosti. Sun se při boji ani nezapotil, protože útočícího mnicha vyhodil předními dveřmi bleskurychlým úderem dlaně. Mnich se oprášil a zaútočil znovu, ale za okamžik plachtil opět dveřmi ven díky kopu tak silnému, že po něm už jen rychle utíkal pryč. Mezi nejznámější studenty Sun Tonga patřil Chen Shan, který tento styl dále předával. Jeho studenti svůj styl nazývali Mizong Quan.

Protože Cangzhou leželo na hlavní přístupové cestě do hlavního města Pekingu, stalo se domovem mnoha lidí, které živilo bojové umění. Především skupin těch, jejichž obživa spočívala v doprovázení a ochraně karavan, které křižovaly Čínu. Znalosti bojových umění těchto ochránců byly zaznamenány již v oficiálních kronikách dynastie Han (206 př.n.l. – 220 n.l.). Podle legend kdykoliv procházela nějaká karavana touto oblastí, tak její vůdcové sklonili dolů své vlajky, aby ukázali svůj respekt. Jinak riskovali odplatu z rukou místních bojovníků.