Text pochází z publikace: Boyé Lafayette De Mente – The Chinese Have a Word for It
(Passports Books, Illinois, 2000. Původně vydáno jako NTC´s Dictionary of China´s Cultural Code Words).
Překlad: Zdeněk Kurfürst
Pokud by mne někdo požádal, abych objasnil rozdíl mezi západní a čínskou kulturou šesti slovy, odpověděl bych mu: „Na Západě láska, v Číně loajalita.“
V západním systému hodnot je láska vnímána jako nejvyšší pouto mezi dvěma lidmi. V západním náboženství je vztah mezi člověkem a bohem založen na lásce. Západní morálka začíná a končí láskou, většina literatury je postavena na lásce. Role lásky jakožto základního pojiva i maziva v západním životě je prakticky neomezená.
V Číně láska tuto roli neplní. Žádný z klíčových vztahů v čínském životě, ať už mezi bohy nebo lidmi, nebyl založen na lásce. Idea vztahů postavených na lásce je čínskému myšlení zcela cizí. Láska je slepá, nevypočitatelná a nespolehlivá, a proto i nekompatibilní s čínským konceptem ideální společnosti.
Žádný z velkých čínských mudrců neoslavoval lásku jako základní vodítko lidského jednání. Láska byla považována za lidský cit a na soukromé úrovni, i když zde samozřejmě často existovala láska např. mezi matkou a dětmi, ale láska samotná nebyla podstatou lidského chování.
Obecně řečeno, láska nebyla předmětem úvah ani diskusí ve feudální Číně a byla považována více či méně za jeden z aspektů lidského jednání, které musí být potlačeny pro dobro všech. Když vznikla láska mezi mužem a ženou, tak to vždy vedlo k problémům a trápení.
Existují záznamy, že bohatí mužové často milovali jednu nebo více svých konkubín, obvykle poté co dosáhli středního věku, ale to byl „iracionální“ čin, který narušoval mír a posvátnost rodiny.
Nebyla to láska, ale zhong neboli lojalita (oddanost, věrnost), která byla pilířem čínské společnosti. Loajalita panovníkovi byla prvním z pěti velkých principů hlásaných Konfuciem. Loajalita podpořená respektem byla základem všech vztahů – mezi podřízenými a nadřízenými, syny a otci, manželkami a manžely, i mezi přáteli.
Ve společnostech jako byla čínská, které byly tradičně řízeny autoritativními výnosy a osobními vztahy, spíše než lidskými právy zakotvenými a zaručovanými zákony, loajalita rodině, klanu a přátelům byla prvořadou hodnotou, protože byla jedinou zárukou, kterou lidé měli.
„Zápaďáci“ jednající dnes s Číňany neustále zjišťují, že musí věnovat stálou pozornost dokazování své loajality bez ohledu na okolnosti, aby byli přijati do vnitřního okruhu čínského života a obchodování.
Když už jednou vytvoříte loajální pouta s Číňany a neustále je vyživujete tím „správným“ typem jednání, potom tento vztah skutečně přesáhne všechny ostatní faktory. Závazky a povinnosti nebývají zapomenuty. Loajální čínský byznysmen raději utrpí ztrátu než by narušil vztahy.
Samozřejmě že je zde stále rostoucí počet výjimek z tohoto obecného pravidla a na scéně se objevuje pořád více osob, které nejednají „čínsky“ a klidně poruší jakýkoliv kodex. Mělo by být samozřejmostí, že cizinci, kteří chtějí obchodovat v Číně, si musí důkladně prověřit a ohodnotit potenciální partnery.
Zhong znamená také patriotismus stejně jako loajalitu a je v čínském písmu reprezentován znakem pro srdce a druhým pro centrum. Jinými slovy, osobnost se zhong má srdce na pravém místě, bez ohledu na podmínky a příležitosti.
English version
Zatím nebyly přidány žádné komentáře