Autor: Gene Ching
Kung Fu Tai Chi Magazine, Jan/Feb 2007, str. 22 – 33.
Překlad: Zdeněk Kurfürst
Američani nejvíce znají mistra Yu Haie jako mohutného mnicha z filmu Klášter Shaolin. Filmy z této série byly natáčeny v lokalitách kláštera Shaolin na začátku osmdesátých let: Klášter Shaolin (Shaolin Temple, Shaolinsi, 1982), Děti z Shaolinu (Kids from Shaolin, Shaolin Xiaozi, 1983) a Bojová umění Shaolinu (Martial Arts of Shaolin, Nanbei Shaolin, 1986). Ve všech hrál hlavní roli Jet Li a ve vedlejší roli byl vždy Yu Hai. Tyto filmy byly spojeny jen místem průběhu děje, ale nikoliv příběhem, proto jak Jet li, tak i Yu Hai hráli pokaždé jiné postavy. Ale vždy Yu hrál Jet Liho učitele, přísného, ale chápajícího shaolinského mnicha.
Pravidelní filmoví fanoušci a cvičenci bojových umění znají Mistra Yu mnohem více. Více než půl století tvoří Yu Hai jednu z vůdčích osobností rozvoje čínských bojových umění a je jedním z jeho největších inovátorů. Jako velmi respektovaný expert na tradiční styl kudlanky nábožné vytvořil vlastní sestavu tohoto stylu, která je cvičena jak cvičenci tradičních stylů, tak i cvičenci moderního wu shu po celém světě.
Byl také jedním z tvůrců moderního wu shu a byl i členem dnes již legendární ukázky wu shu v Bílém domě v roce 1974. On a Jet Li, opět společně, byli mezi prvními občany komunistické Číny, kteří vstoupili na půdu ameriky a předváděli své umění přímo v Bílém domě před prezidentem Nixonem.
Yu, který je znám svou čestností, byl postupem let rozčarován politikařením ve světě bojových umění a stáhl se do ústraní na téměř 10 let. Zpět se vrátil až na počátku tohoto tisíciletí a předvedl novou formu, kterou vytvořil. Ale o tu se již nechce podělit.
Yu Hai se narodil v Yantai, což je přístav na severu provincie Shandong. Byl z pěti dětí, ale jeho starší bratr a sestra zemřeli mladí kvůli špatnému zdraví a nezdravému prostředí. Yu sám byl jako dítě často nemocný.
Jeho otec byl běžným dělníkem a současně věřícím křesťanem. Vlastně rodné jméno Yu Haie bylo Yu Tiantang (Tiantang zde znamená „nebesa“ a je častým jménem mezi čínskými křesťany). Otec, protože měl strach o zachování rodu, jej v devíti letech poslal ke svému příteli, křesťanovi, Lin Jingshanovi, Mistru stylu Kudlanky nábožné sedmi hvězd (Qixing Tanglang), aby zde jeho syn posílil svoji tělesnou konstituci.
Shandong je místem, kde styl Kudlanky vznikl. Všichni průkopníci Kudlanky Sedmi hvězd, Švestkového květu (meihua) i Šesti harmonií (liuhe) pocházeli z této severovýchodní provincie, kde všude žije spousta kudlanek. A poblíž Yu Haiova rodiště leží Laiyang, který je označován za místo zrodu Kudlanky Sedmi hvězd. Kromě tohoto směru studoval Yu i Kudlanku Švestkového květu u manžele své tety a samozřejmě si vyměňoval znalosti s mnoha cvičenci v okolí.
V dubnu roku 1959 se konala první soutěž ve městě Yantai. Yu měl v té době za sebou více než 5 let tréninku a jeho učitel ho nabádal, ať se zúčastní. K vastnímu překvapení si Yu vybojoval účast v městském týmu na přeborech provincie Shandong. I zde se nominoval do výběru, tentokrát pro první Čínské sportovní hry. Zde získal druhý stupeň, protože se zde, pro vzoru starého konfuciánského zkušebního systému, nerozdělovali medaile, ale úspěšní účastníci získali první, druhý nebo třetí stupeň. Yu byl se svým umístěním velice spokojený.
Ještě jako teenager se tak stal Yu profesionálním sportovcem. Předtím věřil, že bude stejně jako otec dělníkem, ale nyní dostával měsíčně 5 dolarů (samozřejmě v čínské měně, mysllí se ekvivalent – pozn. překl.) za cvičení bojových umění. To nemusí vypadat jako velká suma z dnešního pohledu, ale tehdy mu to stačilo k tomu, aby polovinu posílal rodině. A v následujícím roce již získal na soutěžích vyšší ocenění, což mu přineslo plat téměř 40 dolarů měsíčně.
V rozmezí let 1960 – 1962 Čína prošla zničujícím obdobím, známým jako „Tři tvrdé roky“. Důsledkem Maova „Velkého skoku“, doprovázeného celonárodním hladomorem, byla třicetimilionová armáda obyčejných lidí, kteří zemřeli hlady. Během tohoto období se zastavil i rozvoj bojových umění.
Ale současně se zlepšováním celonárodních poměrů udělala Čína první kroky směrem k modernímu wu shu. Novými povinými prvky v sestavě se staly akrobatické skoky včetně otoček.
Yu neměl zrovna ideální postavu pro tento typ pohybů založených na vysokých skocích a byl si toho vědom. Jelikož nechtěl zklamat své rodiče ani svého učitele, zdvojnásobil své úsilí, ale nebylo mu to moc platné.
„Zkoušel jsem trénovat tvrději než kdokoliv jiný. Všichni tehdy trénovali tvrdě, proto jsem se, než jsem zalehl ke spánku, napil hodně vody, což mne donutilo vstávat v noci a jít na záchod. A po návštěvě toalety jsem hned začlenil hodinu tréninku jen sám pro sebe. Dnes už vím, že to byla hloupost, vždyť jsem si mohl zničit zdraví.“ Potřásá dnes hlavu Yu Hai.
Yu skončil s poškozenými zády díky skokům. „Ze začátku trenéři nevěděli, jak nás učit přemety dozadu a otočky ve výskoku. Nebyly zde žádné vědecké metody tréninku, a proto jsem si přivodil zranění.“ To byla těžká rána pro jeho sebedůvěru. Spolu s několika dalšími se ocitl na seznamu zraněných. Netrénovali s ostatními, pouze dostávali masáže a přírodní léky z bylin. Yu proto zašel za svým trenérem a svěřil se mu se svými pocity, že možná není pro trénink wu shu dost dobrý. Ale trenér mu řekl: „Pokud jiní mohou být hrdiny ve vzduchu, proč bys ty nemohl být dobrým na zemi?“. Tato rada otevřela Yuovi v pravém slova smyslu oči a on se začal soustředit na postoje a práci očí.
Pokračoval ve svém nočním tréninku, ale nyní se již nemusel bát o svůj močový měchýř, a tak se soustředil na upřený pohled, přesněji na dovednost nazývanou jing qi shen (podstata, životní síla, duch). Ve tmě si představoval, že za ním stojí divoký vlk. Poté se rychle otočil čelem k němu a soustředil veškerou svoji sílu do pohledu očí.
Kdykoliv měl možnost, představoval si, že byl napaden a reagoval na imaginární útok. Jednou za ním shodou okolností stál nějaký hoch, ale Yu o tom nevěděl. Otočil se k němu s takovou intenzitou, že ten druhý se vylekal a utekl.
Yu pokračoval ve vlastním tréninku a svou sílu znovuzískával běháním a lezením po horách. V roce 1963 se odehrál další národní šampionát. Yu se ho původně nechtěl zúčastnit, ale v posledních třech měsících před akcí viděl jeho trenér rozsah dosaženého pokroku a proto jej začlenil znovu do týmu. Yu si ovšem sám nevěřil, jednak díky staršímu zranění, ale také proto, že neznal dostatečně nové sestavy. Soutěžil v kategorii cvičení s holí, mečem a v Kudlance. Kvůli nervozitě uklouznul a během sestavy s holí se dotknul dlaní země, ale sudí na něj byli mírní a skončil na třetím místě. V meči a kudlance vyhrál a přivezl domů nejvyšší skóre z celého týmu provincie Shandong.
V roce 1965 se konaly další Národní hry, ale tentokrát jen jako exhibiční. Shandong překonal svým celkovým výsledkem všechny ostatní a získal si, protože byli tak dobří, přezdívku „tým starších bratrů“. A následujícího roku se Yu Hai stal vedoucím týmu a trenérem. V té době byl nejmladším trenérem v celé Číně.
V dnes často přehlíženém období moderního wu shu bylo období, kdy panovala tendence vzdát se tradičních zbraní, jako jsou kopí či meč, a nahradit je pomůckami moderního dělníka. Srp a kladivo byly symboly komunismu a perfektními kandidáty pro tuto pozici. Jinými běžnými pomůckami byly řeznické nože či poklice na hrnec, a i ty se staly zbraněmi. Také byly mnohem praktičtější pro „ulici“, protože v tehdejší Číně se na ně dalo narazit kdekoliv. Yu Hai byl jednou z hlavních osobností v pozadí tvorby sestav s těmito novými zbraněmi. Toto období však bylo ukončeno nástupem Kulturní revoluce a tyto zbraně, bez ohledu na jejich praktičnost, jsou dnes jen málokde k vidění.
Asi nejviditelnějším Yu Haiovým příspěvkem k rozvoji wu shu vytvoření sestavy Kudlanky. Byla předvedena ve filmu Bojová umění Shaolinu, a je hlavní sestavou tohoto stylu v současném skutečném klášteře Shaolin. Také je tato sestava standardem pro cvičení Kudlanky mezi cvičenci moderního wu shu. Yu Hai vzpomíná: „Tradiční sestavy Kudlanky mají jen 20 – 30 sekund, což je příliš málo pro soutěže. A spojit dvě sestavy dohromady nevypadá příliš dobře, proto jsem se ptal svého trenéra na jeho názor. A on mi řekl, abych na základě práce našich předchůdců vytvořil něco delšího. To bylo během Kulturní revoluce a stejně jsem tehdy neměl moc co dělat.“
Všeobecně se říká, že během Kulturní revoluce bylo cvičení bojových umění zakázáno. Ale stejně jako drogy v současné společnosti nebo alkohol v Americe během prohibice, zakázat něco ještě neznamená zastavit spotřebu. Lidé se prostě přesunou do undergroundu. A dokud se budou lidé navzájem zabíjet, bude i zájem o cvičení bojových umění. Vždy budou existovat v „reálu“, protože „při životě“ je udrží jak útočníci a násilníci, tak i ochránci slabších.
„Odešel jsem s několika studenty do hor a pochytali jsme zde kudlanky. Útočil jsem na ně stéblem slámy a pozoroval jejich reakce. Když jsem se jich dotkl, tak to buď blokovaly nebo zaútočily. Ze všech těchto pohybů jsem vytvořil všechny druhy kombinací a prodloužil jsem svoji sestavu.“
Tuto novou sestavu Yu Hai představil na soutěžích a byla zde velmi dobře přijata. Požádal ostatní mistry o jejich názor a dostalo se mu moudrých doporučení. „Ty špatné pasáže nebyly špatné proto, že Kudlanka je špatný styl. Byly slabé proto, že jsem nepochopil pohyby kudlanky správně. Takže jsem se vrátil zpět a znovu na nich zapracoval a opět pohyby vložil do sestavy. Mistři, kteří prve pohyby kritizovali, je nyní pochválili. Vzniklá sestava není ani ze stylu Sedmi hvězd ani ze Švetkového květu, ale je unikátní.“
Během sedmdesátých let vzrostlo všeobecné povědomí o unikátnosti Yu Haiova cvičení. Byl nejstarším předvádějícím během návštěvy washingtonského Bílého domu a účastnil se i mnoha dalších tour. Stejně jako u Jet Liho, i Yu Haiova filmová kariéra odstartovala přelomovým filmem Klášter Shaolin, což jej v očích fanoušků po celé Číně katapultovalo na pozici, která byla vyhrazena jen nemnohým exponentům bojových umění. Čína oficiálně uznala své kung-fu celebrity. Tři hvězdy dosáhli mezinárodního ohlasu – Bruce Lee, Jackie Chan a Jet Li. V Číně byli za tři národní hvězdy označeni Yu Chenghui, Ji Chunhua a Yu Hai.
Mezitím moderní wu shu dosáhlo obrovské popularity a s tím vzrostla i byrokracie drobných despotů. Yu díky tomu vypadl z veřejné scény bojových umění na více než desetiletí. V letech následujících po Kulturní revoluci zjistil, že nerozumí tomu, kam wu shu scéna směřuje a především nechápe malicherné hádky v její „politice“.
Po natočení Bojových umění Shaolinu byl pozván taiwanskou filmovou společností, aby cestoval a dělal filmu promotion. Potřeboval k tomu cestovní víza, o která požádal svého nadřízeného. Ten ovšem popřel, že by jej vůbec znal. Yu Hai při vzpomínce potřásá hlavou: „Promotér z Taiwanu za mnou přišel a řekl, že může věci popohnat. Že nevěří, že mne ten člověk nezná a prostě jen chce, abych se před ním poklonil. Pokud bych mu prý přinesl dvě láhve vína a dopřál mu „tvář“, tak by mi určitě víza dal. Ale to jsem nemohl udělat. Nedokázal jsem se ani donutit, abych mu přinesl i kdyby jen nejlevnější láhev. Máme přísloví „ohnout se v pase pro pět lžic rýže“ (wu dou mi zhe yao). To znamená, že pokud pro někoho pracujete, musíte se před ním i poklonit. Ale já už byl částečně na odpočinku a nebyla to pro mne otázka života a smrti. Už jsem dost cestoval. Byl jsem v Československu a Rusku. Se Zhou Enlaiem jsem byl v Barmě. V sedmdesátých letech jsem byl v USA a za své cestování jsem nikdy nedostal žádnou extra odměnu. Možná jsem snědl pár dobrých jídel, ale to zase tolik neznamená. Proto jsem se nechtěl poklonit. Strop nad mou hlavou byl ze slámy a hlíny, nikoliv z betonu, proto, když jsem o něj narazil, tak to tolik nebolelo.“ Yu se tedy před nadřízeným nesklonil, a proto nikam nejel.
V roce 1990 se Yu Hai vypravil na třídenní otevřený šampionát do Šanghaje. Zde se k němu naklonil jiný trenér a řekl: „Dnes už ani nevím, jak dávat známky.“ Yu Haie to šokovalo. Jak může něco takového říci. Ale po vyhlášení výsledků byl překvapen znovu. Mnozí mladí talentovaní závodníci, kteří podle jeho mínění měli mít místo na stupních výsledků se ani nedostali mezi Top 10. Vítězové si našli svoji vlastní cestu k lepším výsledkům. To ho natolik znechutilo, že odkráčel pryč. Přestal dávat hlášení svým nadřízeným a držel se bokem od politických hrátek. Od té doby se již ani nešel podívat na žádné otevřené mistrovství.
Když Čína zavedla duany, systém stupňů pro mistry, v prvním kole jej ani nenapadlo vyplnit přihlášku. Doporučili mu, ať to udělá v druhém kole a tak si vypsal 8. duan. Ale dali mu jen sedmý. Mnoho z těch, kteří také dostali sedmý stupeň, byli jeho studenti. To byl výsledek jeho nezájmu o politiku v bojových umění, ale důsledkem bylo, že se o ni přestal starat úplně. Dnes s úsměvem říká: „Dávám přednost tomu, nemít žádný duan.“
Podobně jako Bodhidharma, žil Yu Hai po devět let jako poustevník. V průběhu těchto let studoval buddhismus a jógu a intenzivně studoval Šest Harmonií. Mimo to, že se jedná o třetí hlavní školu ze stylu Kudlanky, je Liuhe Bafa (Šest harmonií a Osm metod) praotcem čínských bojových umění. Všechny staré styly měly spoustu času pro svůj vývoj, takže i v Liuhe Bafa existuje mnoho odlišných verzí, přičemž některé jsou ve vzájemném protikladu.
Jako křesťan Yu Hai nefandí kritizování ostatních a v tomto postoji jej utvrdil jeho učitel (také křesťan), především ve vztahu k ostatním stylům. „Můj učitel měl kung Železného prstu. Když jenom zaslechl někoho z jeho studentů mluvit špatně o sestavě někoho dalšího, jen do nás dloubnul a už jsme měli pořádné modráky.“ S tímto přístupem se Yu naučil jen pořádně dívat, vstřebávat vše, co je užitečné a nenechat se ovlivnit nějakou linií nebo jinými tradicionalistickými přístupy. Neboli, převzal co funguje a věnoval se svému vlastnímu cvičení.
Yu Hai intenzívně studoval různá provedení Šesti harmonií, ze všech si vybral to nejlepší a zkombinoval to s některými elementy z Chen Taiji (Tai Ji Quan, Tai Chi Chuan). A na konci mu vyšlo něco zcela nové, co již vastně nebylo Šest harmonií. Nazývá to Yugui Daofa (Metoda všeobecného pravidla, řádu). Yu to shrnuje slovy: „Některé sestavy byly vytvořeny během let Kulturní revoluce a dnes jsou všechny věci tehdy stvořené považovány za špatné. Yugui Daofa znamená, že je to trvalé. Je to pravá metoda.“ Yu Hai tuto novou sestavu neučí ani nepředvádí, má ji jen pro své vlastní soukromé cvičení.
V současnosti Mistr Yu stále propaguje bojová umění. Je hostujícím profesorem v mnoha školách – v Guandongu, Pekingu, Zhejiangu. Po těch devíti letech odloučení se ale cítí být jen obyčejným člověkem. „Dnes mne všichni nazývají Králem Kudlanky, ale to jsem já sám o sobě nikdy nerozhlašoval. Lidi to prostě chtějí říkat. Jsem jen mistrem a učitelem bojových umění.“ Yu ani nechce být celebritou jako je Jet Li, ani nějakým nadutým a nepřístupným mistrem. „Nemám strach jít mezi lidi. Pořád mohu jet na kole si koupit zeleninu na trh. Když mne někdo pozdraví, tak si s ním rád povykládám.“
English version
Asi nejviditelnějším Yu Haiovým příspěvkem k rozvoji wu shu vytvoření sestavy Kudlanky. Byla předvedena ve filmu Bojová umění Shaolinu, a je hlavní sestavou tohoto stylu v současném skutečném klášteře Shaolin. Také je tato sestava standardem pro cvičení Kudlanky mezi cvičenci moderního wu shu. Yu Hai vzpomíná: „Tradiční sestavy Kudlanky mají jen 20 – 30 sekund, což je příliš málo pro soutěže. A spojit dvě sestavy dohromady nevypadá příliš dobře, proto jsem se ptal svého trenéra na jeho názor. A on mi řekl, abych na základě práce našich předchůdců vytvořil něco delšího. To bylo během Kulturní revoluce a stejně jsem tehdy neměl moc co dělat.“
Zatím nebyly přidány žádné komentáře