Autor: Yao Mung-goo, Taipei, Taiwan. Publikováno v Taiwan Tai Chi Chuan Journal, No. 80, April 1992, str. 3 (text pochází z přednášky k 90. narozeninám Chen Man-chinga)
Překlad: Zdeněk Kurfürst
Pozn. překladatele: Dle některých historických pramenů byl generál Li Jing-lin (1884-1931) poražen mistrem Yang Jian-houem, a následně se stal jeho žákem. Podle jiných zdrojů byl vítězem Yang Ban-hou a Li studoval u něj (to je ovšem nepravděpodobné, protože když Ban-hou zemřel, bylo Li Jing-linovi podle některých zdrojů 6 a podle jiných 8 let.
V textu se dále uvádí, že se popisovaná historka udála v roce 1931. Chen Man-ching sám však ve své předmluvě k Yang Cheng-fuově knize Taijiquan tiyong quanshu z roku 1934 píše, že se s Mistrem Yangem poprvé setkal až v roce 1932. Proto není jisté, jestli jde jen o špatnou dataci nebo sám Chen Man-ching tento příběh jen slyšel a z úcty ke svému učiteli se prohlásil za očitého svědka. Mistr Yang Cheng-fu byl čestným hostem v nankingské akademii v roce 1928, i když je samozřejmě pravděpodobné, že sem zavítal víckrát.
Z výše uvedených historických rozporů je pravděpodobné, že tato historka se neodehrála přesně tak, jak je zde vylíčena, proto ji prosím berte jen jako zajímavost. Všechny prameny se nicméně shodují v tom, že pouze člen rodiny Yang byl schopen porazit „Boha meče“ Li Jing-lina jeho oblíbenou zbraní.
V roce 1931 byl Yang Cheng-fu pozván do nankingské Akademie Guo Shu, (Zhong Yang Guo Shu Guan) aby se zúčastnil konference o bojových uměních. Bylo sem pozváno mnoho vynikajících expertů na bojová umění a jedním z nich byl i Li Jing-lin, uznávaný mistr především pro své zvládnutí meče (jian). Byl znám pod jménem „Bůh meče“. Organizátor celé akce, pan Chang, byl dobrým přítelem Li Jing-lina, a proto jej pozval na pódium, aby své umění předvedl.
Pan Li vystoupil na pódium a začal s ukázkou sestavy, přičemž jeho paže s mečem vytvořila štít („květ meče“) a současně se jeho tělo otáčelo o 360º. Pohyboval se při cvičení tak rychle, že přihlížející viděli jen rozmazanou šmouhu. Diváci jej za ukázku odměnili ovacemi vestoje, protože nikdo z nich předtím neviděl cvičence s mečem v pohybu připomínajícím tornádo.
Po ukázce sestavy vyzval Mistr Li diváky, jestli by se nenašel nějaký dobrovolník pro ukázku boje. Obecenstvo ztichlo, ale po chvíli se přihlásili dva mistři z Hunanu a přišli na pódium se svými meči. Oblast Hunan je známá právě technikami meče. Ovšem zbraň prvního z nich během několika vteřin letěla přes sál. Druhý z nich bojoval s Mistrem Li tři nebo čtyři minuty, ale na konci byl výsledek stejný. V tom okamžiku diváci vybuchli v mohutný aplaus, protože toto byla ukázka skutečného kung fu a nejen rychlé cvičení. Všichni pochopili, proč Li získal přezdívku „Bůh meče.“
Pan Chang, organizátor, zval na pódium další dobrovolníky, ale nikdo další neměl zájem. Protože věděl, že mezi diváky je i Yang Cheng-fu, přišel k němu a slušně se jej zeptal: „Mistře Yangu, slyšel jsem, že váš taiji meč je fantastický. Dopřál byste nám tu čest a předvedl ukázku s Mistrem Li?“ Yang Cheng-fu v panice odpověděl: „Omluvte mne, ale já nejsem dobrý. Nežádejte to po mně.“ Lidé, kteří stáli poblíž, to chápali tak, že Mistr Yang je skromný a uctivý, protože každý věděl, že je nejuznávanějším expertem na taiji mezi přítomnými. Proto mu začali tleskat a vyzývat jej k ukázce. On ještě jednou odmítl, řka, že ukázka s mečem Mistra Li byla nejlepší v Číně a on to uznává. Ovšem pan Chang jej nechtěl nechat vyklouznout a trval na tom, že Mistr Yang musí jít na pódium.
Atmosféra zhoustla a profesor Chen Man-ching, který seděl vedle Yang Cheng-fua, začal mít obavy, protože Mistr Li Jing-lin byl považován za nejlepšího čínského bojovníka s mečem. Chen Man-ching měl obavu, protože pokud by Mistr Yang dopadl stejně jako dva předchozí bojovníci, znamenalo by to obrovskou potupu pro rodinu Yang. Proto si říkal, že Yangova skromnost byla správná. Jenže čím zdrženlivější Yang Cheng-fu byl, tím více potlesku a výzev k jeho vstupu na pódium se ozývalo. A to nejen od cvičenců taiji, ale i od lidí z shaolinských kruhů či cvičenců xing-yi. V tom okamžiku již Yang Cheng-fu nemohl vyklouznout a pomalu vstal, vypůjčil si od pana Changa meč a zdráhavě vystoupil na pódium.
Postavil se proti Mistru Li a s mečem jej pozdravil, aby ukázal svoji úctu. Mistr Li okamžitě zahájil svojí obrannou pozicí meč – vějíř, což byla určeno jako výzva pro Mistra Yanga, aby zkřížil svůj meč s jeho. Ovšem ten, na rozdíl od dvou předchozích poražených, s kontaktem zbraní nespěchal. Pozorně sledoval pozici meče v rukou Li Jing-lina a jen zabručel „Hmmm“. Najednou ve správnou chvíli vysunul svůj meč kupředu. Diváci jen zaslechli zvuk „clang“ a meč Mistra Li odletěl 30 metrů daleko. Diváci ztichli úžasem a poté vybuchli v hromový aplaus smíšený s výkřiky úžasu. Každý byl překvapen, jak snadno dokázal Yag Cheng-fu odzbrojit Li Jing-lina.
Mistr Yao (pozn. Chen Man-chingův žák) říkal, že Chen Man-ching se učil od Yang Cheng-fua a ve svém srdci si poučku neustále uchovával: neodděluj svoji mysl od meče, protože jen tak tvé vědomí může být soustředěno. Chen Man-ching neustále žákům zdůrazňoval, že šermíř musí udržovat soustředění na meč, protože když jen zahlédnete prostor a vyšlete tam svůj meč, ten prostor již ve skutečnosti zmizel. Proto už musíte mít svůj meč na místě, když zahlédnete volný prostor.
English version
Zatím nebyly přidány žádné komentáře